Opel Astra OPC - recenze
Právě tohle auto Vám dokáže, že zase takový mistr volantu nejste; řídit auto možná umíte, krotit OPC ovšem vyžaduje srdce a um závodníka a pud sebezáchovy kaskadéra.
Technici s logem OPC na svých pláštích musejí být především velmi škodolibí. Vezmou auto, vestaví do něj monstrózní agregát, který by zalomcoval i s vozem o tunu těžším, a doufají, že to nějak dopadne. Možná nevědomky se jim tak podařilo postavit co do pocitu z jízdy to nejostřejší, co lze dnes mezi spotřebními kompakty pořídit.
Astra OPC není nejrychlejší, nejvýkonnější, ani nejlepší ze všech, množstvím adrenalinu, které při jízdě pumpuje do těla řidiče, je ale o několik délek před konkurencí.
Třídveřová Astra GTC oplývá hodně dynamickými tvary. Kupé-vzhled, tvořený přikrčenou siluetou, hranatou přídí s velkýma očima světel a tvary zádě, které odmítají ustupovat praktičnosti, designéři OPC ještě došlechtili výraznými nárazníky, spojlery a extrémní koncovkou výfuku.
Vysoké bočnice sedáků svírají stehna i střízlíkům, skládání objemnějšího těla za volant připomene pohyby hadího muže. Volant má extrémně tlustý věnec a velký průměr, hlavice řadicí páky je sice zušlechtěná kůží, má ale hodně podivný tvar, který by ergonomové pravděpodobně nepochválili.
Uvnitř třídveřové astry příliš prostoru nečeká, černý interiér se nebude líbit klaustrofobikům. Řidič díky mohutným sloupkům a vysokým bokům moc nevidí jinam než směrem vpřed; a ani tam to není ideální kvůli obřímu zpětnému zrcátku. Na parkování nárazník na nárazník rovnou zapomeňte, také od obrubníku se budete díky blyštivým ráfkům držet v uctivé vzdálenosti.
JÍZDA: Krocení divé zvěře
Ocelové rány z podvozku, kov naráží na kov, ve vlastních kostech cítíte mechaniku, jak funguje a je namáhána na ani ne moc rozbité okresce. Řízení OPC je neustálý boj muže proti silnému stroji, ani jedna strana se nechce nechat pokořit. Každý výjezd ze zatáčky doprovází hluk pneumatik, obrušujících se o asfalt, hrana adheze je pekelně ostrá a vy na ni balancujete bosi. Když ulovíte kolej od kamionu a nezachováte chladnou hlavu, je konec...
Astra ráda dlouhé oblouky s kvalitním povrchem, na českou okresku si ale nepřijde: Držíte se volantu a doufáte, že se trefíte do prostoru, který Vám vymezují bílé čáry na silnici. Vinu na tom má nekomunikativní řízení, které ulehčí vašim svalům, trestuhodně ale nechá zahálet smysly. Vůbec není problém se v mžiku ocitnout o metr a půl mimo původní stopu, modrý tvrdohlavec z rodu OPC se prostě rozhodne uplatnit právo silnějšího. A rozbitá okreska mu v tom ráda pomůže.
Pokud řidičův stisk na extra silném věnci volantu na okamžik povolí, musí počítat s tím, že toho nezkrotná bestie umí bleskově využít. Kopance turbodmychadla přijímá řidič s mrazením v zádech, auto vnucuje v každé situaci stále přebytek výkonu, který mají přední kola očividně problém přenést na vozovku. Řidič okusí strach co se stane, když sundá ruku z volantu, aby přeřadil, příliš nápomocná mu není ani přísně naladěná, sportovně tuhá spojka.
Narozdíl od konkurentů, jejichž jízdní vlastnosti tříbí zadní víceprvková náprava, se astra rozhodla pro klasickou torzní příčku. Prostorově a technicky jednodušší řešení nedovolí precizní vykroužení zatáčky, ortodoxní vyznavači jízdy s "povlávající" zádí si naopak přijdou na své. Přebytek výkonu adresovaný na přední kola z nedotáčivého smyku astru ve většině případů zachrání. Při ubrání plynu v zatáčce si to naopak astra namíří doprostřed oblouku.
V táhlých rychlých zatáčkách se přisaje astra k zemi a je všechno v pořádku, na zanedbanou silnici je ale alergická, jako žádné jiné auto. Bez nadsázky lze říci, že OPCčko nezná rovný směr; pokud nejede po vyžehlené dálnici, udržujete přímý směr spíš přibližně.
Na peklo se zvoní tlačítkem "SPORT". Nenápadný knoflík na středovém panelu spustí nečekaně razantní doping. Již tak nekompromisní podvozek díky tlumičům s proměnnou tuhostí ještě ztvrdne, pneumatiky s profilovým číslem 35 vás i bez toho rády zpraví o každé dlažební kostce a nerovnosti. Kromě toho ztuhne řízení a zrychlí reakce na plynový pedál.
MOTOR: Vztekloun rád řve
Prošlápnete na neutrál plynový pedál a tabulky oken na vašem sídlišti se zatřepou; je ve hvězdách, jak se tohle auto v době přísných ekologických předpisů mohlo vejít do hlukových norem. Nad 4 tisíce otáček v tahu jakoby OPC zahodilo jakékoliv tlumení, kdyby z uprostřed umístěné chromované koncovky výfuku šlehaly plameny, nikdo by se ani nedivil.
Astra má ve srovnání s konkurencí "pouhé" čtyři válce, o dvou litrech objemu. S pomocí životadárného kyslíku od turbodmychadla ale z motoru vydoluje víc než dostatečných 240 koní. V nízkých otáčkách se projevuje vcelku krotce. Vztekloun se v něm probudí po překročení 4 tisíc otáček. Forsáž pokračuje s nezměrnou intenzitou až k sedmitisícové hranici.
ZÁVĚR: Není s kým soupeřit
V ceníku Opelu figuruje auto, které nemá konkurenty. Na výletě si nikdo pohodlí neužije, na dlouhou cestu je lepší rovnou zapomenout, ale právě proto si OPCčko nadšenci najdou.
Všechny rychlé a agresivně se tvářící focusy, golfy a "Cé-čtyřky" jsou umírněnými beránky, kterými lze jezdit rychle, zároveň s nimi manželka odveze děti do školky a na kurz kreslení. V disciplině zážitků však odjíždějí zahanbeně poraženi.
Pro rohlíky a do práce s ním vydrží jezdit i ten nejskalnější rallysta jen pár dní, pak si pořídí litrovou corsu a OPCčko vytáhne z garáže o víkendu pro odbourání přetlaku z pracovního týdne.
Časy na okruzích:
Top Gear Track 1:32.0 proškolila mazdu MPS!
Nordschleife 8:35.0 proškolila Focuse ST!